Pasivní investování: proč indexy porážejí většinu fondů

Ondřej SteklýAktualizováno 13. června 20265 min čtení

Pasivní investování je strategie, která místo výběru jednotlivých akcií kopíruje celý tržní index (například MSCI World nebo S&P 500) přes indexový fond nebo ETF. Cílem není trh překonat, ale dosáhnout jeho výnosu při minimálních nákladech. Data dlouhodobě ukazují, že tento přístup poráží většinu aktivně řízených fondů: za 15 let zaostává za indexem přibližně 90 % aktivních akciových fondů.

Aktivní správci fondů jsou chytří, mají týmy analytiků a přístup k datům, o kterých se běžnému investorovi nezdá. Přesto drtivá většina z nich dlouhodobě nepřekoná obyčejný index. Není to tím, že by byli neschopní. Je to tím, že trh je efektivní a poplatky neúprosné. A přesně to dělá pasivní investování tak silným.

Co se dozvíte

  • Pasivní investování kopíruje index, nesnaží se ho překonat.
  • Za 15 let zaostává za indexem ~90 % aktivních akciových fondů (data SPIVA).
  • Hlavní výhoda: nízké poplatky (TER pod 0,3 % vs. 1,5–2,5 % u aktivních fondů).
  • Realizuje se přes indexové ETF nebo indexové podílové fondy.
  • Spojuje se s DCA (pravidelná investice) a strategií kup a drž.

Aktivní vs. pasivní investování

Rozdíl mezi oběma přístupy je v cíli a způsobu.

Aktivní investování se snaží překonat trh. Správce fondu (nebo investor sám) vybírá konkrétní akcie, časuje nákupy a prodeje a snaží se najít podhodnocené příležitosti. Za tuto snahu si fondy účtují vyšší poplatky.

Pasivní investování se snaží trh kopírovat, ne porazit. Indexový fond drží všechny akcie v daném indexu ve stejných poměrech. Žádný výběr, žádné časování. Jen automatické sledování indexu při nejnižších možných nákladech.

Paradox je, že snaha o nadprůměr (aktivní přístup) vede u většiny k podprůměru, zatímco rezignace na nadprůměr (pasivní přístup) vede k lepším výsledkům než u většiny aktivních hráčů.

Proč pasivní investování vyhrává

Důkaz: data SPIVA

Standard & Poor's každoročně publikuje studii SPIVA (S&P Indices Versus Active), která srovnává výkonnost aktivních fondů s indexy. Závěr je rok co rok stejný: drtivá většina aktivních fondů dlouhodobě zaostává za svým srovnávacím indexem. Za horizont 15 let nepřekoná index přibližně 90 % aktivně řízených akciových fondů. S&P Dow Jones Indices, SPIVA, 2024

Příčina: poplatky a efektivita trhu

Dva důvody, proč to tak je.

Za prvé, poplatky. Aktivní fond si účtuje typicky 1,5 až 2,5 % ročně. Indexové ETF kolem 0,1 až 0,3 %. Ten rozdíl 1,5–2 procentního bodu se každý rok skládá proti vám. Aktivní fond musí trh překonat o víc než jen výši poplatku, jen aby se vyrovnal indexu.

Za druhé, efektivita trhu. V cenách akcií jsou už zahrnuty veškeré veřejně dostupné informace. Najít systematicky podhodnocené akcie a překonávat trh rok co rok je extrémně těžké. Pár investorů to dokáže, ale identifikovat je dopředu je další problém.

Co na to říká Warren Buffett

Warren Buffett, jeden z nejlepších aktivních investorů historie, ve své závěti instruoval, aby 90 % peněz pro jeho ženu bylo investováno do levného indexového fondu na S&P 500. V roce 2007 vsadil 1 milion dolarů, že indexový fond za 10 let překoná koš hedgeových fondů. Vyhrál s přehledem. Berkshire Hathaway, dopis akcionářům, 2017

Jak pasivně investovat v praxi

Pasivní investování je jednoduché. Právě v tom je jeho síla.

  1. Vyberte indexové ETF na široký trh: MSCI World, FTSE All-World nebo S&P 500. Akumulační typ je v Česku daňově výhodnější.
  2. Otevřete účet u brokera s nízkými poplatky za nákup ETF.
  3. Nastavte pravidelnou investici (DCA): stejnou částku každý měsíc bez ohledu na to, co dělá trh.
  4. Nesledujte to denně. Pasivní investování funguje na horizontu 10+ let. Denní výkyvy jsou šum.
  5. Nereagujte na propady. Propad je příležitost nakoupit levněji, ne důvod prodat.

Celá strategie se vejde na jednu kartičku. Žádné sledování zpráv, žádné časování, žádné stresování. Pravidelnost a trpělivost dělají práci.

Spojení s dalšími principy

Pasivní investování se přirozeně pojí se dvěma dalšími koncepty.

Dollar cost averaging (DCA): investování pevné částky v pravidelných intervalech. Kupujete za různé ceny, čímž průměrujete vstupní cenu a eliminujete riziko špatného načasování velkého jednorázového vkladu.

Kup a drž (buy and hold): nákup a dlouhodobé držení bez prodeje při výkyvech. Spojeno s diverzifikací portfolia tvoří základ pasivní strategie, kterou používá většina rozumných dlouhodobých investorů.

Kdy pasivní přístup nestačí

Pasivní investování má hranice, které je dobré znát.

Nedává smysl pro krátkodobé peníze (méně než 5 let), kde výkyvy trhu mohou způsobit ztrátu ve chvíli výběru. Na to slouží spořicí účet.

Nepokrývá specifické cíle, kde chcete cílenou expozici (například konkrétní sektor nebo region). Ale i tam jde použít pasivní ETF na daný segment.

A nezbavuje vás nutnosti mít finanční rezervu a splacené drahé dluhy. Investovat má smysl až po těchto krocích.