Když víte, jaký index chcete, zjistíte, že ho sleduje víc různých ETF. Vypadají skoro stejně, ale v detailech se liší a právě ty detaily rozhodují o tom, kolik vám reálně zbyde. Tohle je technické jádro celé série. Projdeme čtyři věci, které u konkrétního fondu hlídat: jak index kopíruje, kde sídlí, kolik stojí a jak nakládá s dividendou.
V tomhle dílu si vysvětlíme replikaci, domicil a jeho daňový dopad, poplatky včetně skrytých a rozdíl akumulační vs. distribuční.
Co se dozvíte
- Jeden index sleduje víc ETF, liší se v detailech, které ovlivní výnos.
- Replikace: fyzická (drží akcie) vs. syntetická (swap). Většina lidí volí fyzickou.
- Domicil rozhoduje o zdanění dividend uvnitř fondu, pro Čecha dávají smysl irské UCITS.
- V ČR volte akumulační ETF, nízký TER a velký zavedený fond.
Od indexu k produktu
Důležitý posun v myšlení: index je recept, ETF je konkrétní jídlo od konkrétního kuchaře.
Stejný index, třeba světový All-World, sleduje hned několik ETF od různých správců. Liší se způsobem, jakým index kopírují, zemí, kde jsou založené, výší poplatků a tím, co dělají s dividendami. Žádný z těch rozdílů není kosmetický, každý se promítá do vaší čisté návratnosti. Vybrat dobrý fond proto znamená projít pár konkrétních parametrů, ne se rozhodovat podle jména.
Replikace: jak fond kopíruje index
První parametr je, jakým způsobem fond dosahuje výkonu indexu.
má dvě hlavní podoby. Fyzická replikace znamená, že fond reálně nakoupí akcie z indexu, buď všechny (plná replikace), nebo reprezentativní vzorek (sampling). Syntetická replikace místo držení akcií uzavře smlouvu (swap) s protistranou, která se zaváže dodat výkon indexu, výměnou za to nesete riziko té protistrany. Pro většinu dlouhodobých investorů je srozumitelnější a oblíbenější fyzická replikace; syntetická může mít v konkrétních případech výhody, ale přidává vrstvu, které je potřeba rozumět.
Domicil: kde fond sídlí, rozhoduje o daních
Tohle je parametr, který většina začátečníků vůbec neřeší, a přitom dlouhodobě stojí reálné peníze.
ovlivňuje, kolik srážkové daně zaplatí fond z dividend amerických firem, které drží. Fondy založené v Irsku těží ze smlouvy mezi Irskem a USA: z amerických dividend se uvnitř fondu strhne 15 % místo 30 %, a Irsko navíc nesráží další daň při výplatě nerezidentovi. Pro českého investora to dlouhodobě dělá znatelný rozdíl ve výnosu.
Proč pro Čecha dávají smysl evropské (irské) UCITS ETF
Fondy typu , typicky s domicilem v Irsku, jsou pro investora z ČR rozumný standard: jsou dostupné u evropských brokerů a díky smlouvě Irska s USA platí z amerických dividend 15 % místo 30 %. Americkým (US-domiciled) ETF se běžný evropský investor spíš vyhne, hůř se shánějí, mají náročnější dokumentaci a hrozí u nich americká dědická daň (US estate tax). Konkrétní daňové dopady se mění, ověřte si aktuální stav.
Poplatky: TER není všechno
Poplatky jsou jediná část výnosu, kterou ovlivníte jistě. Proto je hlídejte, ale dívejte se dál než na jedno číslo.
je první, na co se díváte, a u širokých indexů bývá nízké. Není to ale celý obrázek: skutečnou odchylku od indexu ukazuje , k tomu připočtěte spread při nákupu a poplatky za měnovou konverzi u brokera. Levný fond s vysokou tracking difference nemusí být reálně levný. Spočítejte si, co rozdíl v nákladovosti udělá na 30letém horizontu, drobná procenta se mění v desítky tisíc.
Velikost, stáří a akumulace vs. distribuce
Poslední dva parametry rozhodují o stabilitě fondu a o daních.
Preferujte velký a zavedený fond s dostatečným objemem majetku (AUM) a delší historií. Malý nebo mladý fond nese riziko, že ho správce zruší, a vy budete nuceně realizovat zisk v nevhodnou chvíli (a možná i danit). A pak je tu zásadní volba pro Čecha:
Akumulační ETF (v ČR daňově výhodnější)
- Dividendy se reinvestují uvnitř fondu, neplatíte průběžně 15% daň
- Při splnění tříletého časového testu je daň z prodeje nulová
- Méně administrativy, nic neřešíte každý rok
Distribuční ETF
- Vyplácí dividendu, kterou v ČR průběžně daníte (15 %)
- Daňově nevýhodné oproti akumulační verzi
- Vhodné spíš pro toho, kdo opravdu chce pravidelný příjem
V Česku tedy obvykle vede akumulační ETF. Komu psychicky vadí „neodprodávat", může si nastavit pravidelný odprodej maximálně do výše dividendy obsažené ve fondu. Daně rozebíráme v samostatném dílu.
Ještě jeden častý omyl: měna, ve které je ETF kotované, neřeší měnové riziko. To plyne z měn firem v indexu, ne z měny fondu. Kotace v korunách nebo eurech vás před pohyby dolaru neochrání.
Co si odnést
Stejný index sleduje víc ETF a detaily rozhodují o čistém výnosu. Volte spíš fyzickou replikaci, kterou snáz pochopíte. Hlídejte domicil: irské UCITS fondy platí z amerických dividend 15 % místo 30 %, což se dlouhodobě počítá. Dívejte se na TER i tracking difference a na 30letý dopad nákladů. A vybírejte velký zavedený akumulační fond, který je v ČR daňově nejvýhodnější.
V dalším dílu přijde nejdetailnější část série: jak vybrat brokera, u kterého ETF nakoupíte, od banky přes brokery s poplatky po ty „bez poplatků".
← Předchozí díl: Jaký index trackovat: celý svět, nebo sázka na USA?
Pokračovat na další díl → Jak vybrat brokera: banka vs. broker s poplatky vs. „bez poplatků"